Chichen Itza

24. února 2007 v 13:02 | hyena555 |  Divy sveta
MEXIKO - CHICHEN ITZA

Chichén Itzá, jedno z největších a nejvýznamnějších mayských míst leží v centrální části severního Yucatánu. Od dob španělské konkisty je z mayských míst nejznámější a nejdůkladněji odkryté a renovované. Chichén Itzá založili pravděpodobně Mayové v 6. století n.l., kteří asi po 200 letech toto místo z neznámých důvodů opustili. Kolem roku 918 na toto místo přišli Itzové (Mayové z kmene Itzá) a město dosáhlo duchovního a kulturního rozkvětu. Kolem roku 987 pronikli na Yucatám Toltékové a Chichén Itzá dostalo novou tvář: lid ze středomexické vysočiny vybudoval z mayského centra své hlavní město. Způsob jeho založení je podobný starému toltéckému centru Tula, zachovává si však i nadále rysy mayské kultury. Podle aztécké legendy vládl toltéckému městu moudrý panovník, který přijal po svém nástupu na trůn jméno boha, kterému chtěl sloužit - boha Quetzalcoatla. V řeči Mayů znamená nahuaské Quetzalcoatl Kukulkán. Obojí názvy tohoto boha znamenají v překladu Opeřený had. Z Tuly Quetzalcoatl odešel koncem 10. stol. n.l. do Chochén Itzá. Opeřený had a jeho nástupci učinili z mayského Chichén Itzá město k obrazu svému.
Srdcem maysko-toltécké metropole se stala Kukulkánova pyramida (pyramida Opeřeného hada, Quetzalcoatlova pyramida), známá také pod názvem El Castillo (španělský hrad). Devítistupňová pyramida má čtvercový půdorys a počtem teras odpovídá 9 mayským podsvětím. Na vrchol vedou pod úhlem 45 stupňů čtyři schodiště uspořádaná ve směru světových stran, lemovaná balustrádou, která začíná v přízemí hadí hlavou a pokračuje hadím tělem až do nejvyššího patra. Ve dnech jarní a podzimní rovnodennosti, 21. března a 21. září, dopadají sluneční paprsky na hlavní schodiště tak, že vzniká dojem, že se had plazí z chrámudolů. Každé schodiště tvoří 91 schodů, tedy čtyři schodiště dávají 364 stupňů - tolikrát v roce vystupuje slunce na oblohu. Spolu se vstupním schodem do svatyně má chrám 365 schodů. Pod Kukulkánovou pyramidou je starší devítistupňová pyramida, uvnitř níž je červený jaguáří trůn. Do těla jaguára je zasazeno 73 nefritových kotoučků, které napodobují skvrny na jaguáří kůži. Z nefritu jsou také široce otevřené oči zvířete, zatímco zuby jsou vytesány z pedernalu, vulkanického kamene.
Vliv kultury Toltéků se v Chichén Itzá zřetelně projevuje především v užití sloupů. Tak například na Chrám válečníků (Chrám bojovníků) v blízkosti El Castilla navazuje sloupová chodba. Vedle ní se nalézá skupina Tisíce sloupů, které nesly kdysi střechu. Chrám válečníků v Chichén Itzá připomíná svými čtyřmi stupni proslulou pyramidu B v Tule. Na sloupech seskupených do řad jsou vytesány postavy válečníků. Vstup do chrámu na konci schodů střeží socha Chac Moola, po stranách lemovaná dvěma sloupy znázorňující opeřené hady - symbol Quetzalcoatla. Chac Mool, zpola ležící na zádech a zpola se zvedající figura připomíná obřad obětí srdce. Do misky na břiše figury byla pravděpodobně vkládána srdce, která byla k poctě bohů vyrvána zaživa lidským obětem.

Typickým příkladem prolínání mayské a toltécké kultury je observatoř, a to pro své točité schodiště, zvaná El Caracol, což znamená hlemýždí ulita nebo mušle. Mořská mušle byla navíc jedním ze symbolů Quetzalcoatla jako boha větrů. Observatoř má kruhovitou základnu používanou toltéky - Mayové válcové budovy nestavěli. Původní kruhová stavba byla později pod vlivem Mayů obestavěna terasou, na přízemí bylo postaveno další patro, opět kruhové, ale menší. Ve zdech horního patra jsou čtaři průhledy, které snad sloužily pro pozorování hvězd.

S Toltéky vstoupila do Chichén Itzá i Venuše. Chrám Venuše je zde tvořen nízkou čtvercovou pyramidou, která má na všech stranách schodiště, stěny pyramidy jsou ozdobeny obrazy Opeřeného hada. Na plošině toltéčtí kněží konali lidské obětní obřady.

Z hlavního náměstí vede tzv. Svatá cesta k Studni smrti. Posvátná přírodní vodní nádrž (canote) asi 30 m široká, byla zasvěcena bodu deště Tlalocovi a stala se poutním místem Mayů. Z bahnitého dna byly vyzvednuty lidské obětiny, které dokládají historický vývoj toltécké říše a jejího náboženství. Mezi obětmi bylo nalezeno mnoho darů, např. nefritové a zlaté desky s bojovými scénami a různé šperky.

V Chichén Itzá je asi největší míčové hřiště ve Střední Americe, je 146 m dlouhé a 36 m široké. Při míčové hře tlachtli (nesprávně se používá název pelota, což je stará baskická míčová hra připomínající tenis) hrála proti sobě dvě družstva s tvrdým gumovým míčem. Úkolem bylo prohodit míč kamenným kruhem, který byl připevněn vertikálně na stěně. V ChichénItzá musela být tato hra obzvlášť obtížná, protože kruhy jsou připevněny ve výšce 8 m nad plochou hřiště. Hráči se nesměli dotknout míče rukama, jenom boky, koleny a lokty. Nosili ochranné oděvy, mezi nimi i těžké pásy ze dřeva a kůže, kožené chrániče boků a kolen a rukavice. Hra byla velmi tvrdá a hráči byli často zraněni nebo dokonce usmrceni. Diváci se shlukovali u hřiště, aby povzbuzovali své družstvo a uzavírali sázky na jeho vítězství. Hra však nebyla jen zkouškou síly a dovednosti. Pro hráče mohla znamenat doslova zápas na život a na smrt. Reliéfy na obvodových zdech míčového hřiště v Chichén Itzá znázorňují členy vítězných družstev, jak obětují poraženého protivníka useknutím hlavy.

Východně od míčového hřiště je stěna lebek Tzompantli a vedle ní malá Plošina tygrů a orlů. Stavba spojená s jižním okrajem míčového hřiště je nazývána Chrám jaguárů.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama