Opera v Sydney

24. února 2007 v 12:05 | hyena555 |  Divy sveta

OPERA V SYDNEY (AUSTRÁLIA)

Budova Opery v Sydney se stala architektonickým symbolem Austrálie. Je tomu tak hlavně vzhledem k netradičnímu řešení, které bylo použito. Budova má tvar lastur a nachází se na výběžku do moře a tak je na ni výhled zdaleka ze všech stran.
Vevnitř je 5 samostatných hal, které jsou určeny ke koncertům a jiným hudebním i divadelním produkcím. Dále pak jsou tu ještě výstavní prostory, 3 restaurace, 6 barů, knihovna a 60 šaten. Budova má cekem 1000 místností, celková kapacita hledišť je 5 467 míst. Na střechu bylo použito 1 000 000 dlaždic a 6224 čtverečních metrů skla na koncích lastur. Dlaždice byly vyrobeny ve Švédsku a mají rozměr 12 x 12 cm a jsou dvou barev - jedny jsou lesklé bílé a druhé matné žlutohnědé. Hmotnost střechy je 27 229 t.
V roce 1955 byl vypsán konkurz na stavbu této budovy. Ten vyhrál málo známý dánský architekt Jorn Utzon, jehož návrh byl nejoriginálnější, ale také poměrně drahý. Stavbou byla pověřena britská firma Ove Arup and Partners.

Práce byly zahájeny v roce 1959. Roku 1965 však došlo k výměně vlády Australského svazu. Ta byla nespokojena zejména s obrovskými náklady na stavbu, které neobyčejně překračovaly odhad. Utzon se nedohodl s vládou o dalším postupu a tak v roce 1966 v pokročilém stadiu hrubé stavby na její dokončení rezignoval.

V té době ale chyběla jakákoli úprava interiéru. Následného vedení stavby se ujali australští architekti, kteří interiér zpracovali odlišně od Utzonova návrhu. Došlo i ke změnám v povaze celé budovy. Není proto možno uvádět zde největší opery, u kterých se vyžaduje použití velké divadelní techniky. Sál, který se nyní používá jako operní, byl původně určen pro činohru a tak nemá dostatečně velké orchestřiště. Velký sál zase nemá dostatečné technické vybavení pro tyto produkce. Velká budova má tedy prostornou koncertní síň, která se pro operu nehodí, a menší se hodí jen pro drobnější díla. Proto navzdory své slávě (dané hlavně unikátním exteriérem) není Opera v Sydney příliš oceňována operními znalci.
I přes průvodní těžkosti byla budova v roce 1973 dokončena. Náklady na stavbu dosáhly 102 miliónů australských dolarů, přičemž původní odhad činil 7 miliónů. Přitom stavba pochopitelně vyžaduje další nemalé náklady na údržbu. Spoje betonových žeber vykázaly životnost pouhých 10 let místo odhadovaných 20 let. V roce 1989 byl učiněn odhad nákladů na nezbytnou opravu ve výši 86 miliónů australských dolarů. Jedná se tedy o nesmírně nákladnou záležitost, která vlastně ani nesplňuje ve vrchovaté míře poslání, jejíž název nese.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama