Pyramidy v Gíze 2

24. února 2007 v 11:29 | hyena555 |  Divy sveta
PYRAMÍDY V GÍZE


2. ARCHEOLOGICKÉ VÝZKUMY PYRAMID V GÍZE A JEJICH OKOLÍ

2.1. Prvopočátky výzkumu
Jak již jsem nakousl v úvodu i během popisu samotných pyramid, již staří Řekové se snažili zkoumat pyramidy a jejich vnitřek. Byl to hlavně Herodotos a s ním mj. Strabón, Plútarchos, Diodorus i Plinius. Mnoho jejich "poznatků" zůstávalo v mysli lidí po celá staletí či dokonce až dodnes, např. údaje o počtu lidí, kteří pyramidu stavěli, o ostrově v jejím podzemí, na němž je pohřben faraon a který obtéká kanálem od Nilu přiváděná voda...
Další vlna výzkumů přišla v 9. a 10.století a to od arabských historiků jako např. Masúdí, Idrísí, Latíf a Makrízí. I oni se vedle seriózního výzkumu zabývali utopistickými a nemožnými projekty (strhnout Menkaureovu pyramidu aj.). Někdy v této době se do pyramidy dostávají první zvídaví dobrodruzi. Největší vlně výzkumů ve středověku vděčíme křižáckým výpravám do Svaté země.
Zkoumáním pyramid se v pozdním středověku zabývali hlavně mnichové, kteří měli v Káhiře svá trvalá sídla. Velká pyramida se stala zastávkou mnohým cestovatelům a poutníků směřujících do Svaté země. Zde bychom měli připomenout českého cestovatele a politika 16. a začátku 17.století - Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Na začátku 18.století publikuje Benoit de Maillet první průřez Velkou pyramidou. Ten je poměrně přesný a věrohodný.
Přelom mezi dobrodružstvím a archeologií pak je Napoleonova válečná výprava do Egypta. Mezi vojáky byli přítomni kapacity typu Vivanta Denona, Josepha Coutella či Edmé Jomarda. Vivant Denon byl mezi vědci nejvýznamnější. Známý malíř nakonec stál u zrodu moderní egyptologie. Vydal o Egyptě několik cestopisů např. Cesty po Horním a Dolním Egyptě nebo Popis Egypta. Nutno připojit poznámku, že Napoleonova armáda stála i u rozluštění hieroglyfů, neboť byli to právě její vojáci, kteří se zapříčinili o objev Rosettské desky.
2.2. Výzkumy 19.století
19.století bylo nejdůležitější co se týká objevů v okolí pyramid. Vše začal Giovanni Belzone. Tento Ital, který působil v londýnském cirkuse jako "největší silák na světě", se vydal do Egypta prodat návrh své vodní pumpy. S pumpou neprorazil a tak začal zkoumat pyramidy. V roce 1814 objevuje vchod do Rachefovy pyramidy a zkoumá její vnitřek. Tam nachází už jen prázdný sarkofág. Jako turista se dostává i do Chufuovy pyramidy a poté odjíždí do Údolí králů, kde objevuje několik hrobů.
V roce 1837 zkoumali Velkou pyramidu Angličané Vyse a Peering. Zabývají se hl. odlehčovacími komorami nad Královou komorou. Jejich knihy jsou i dnes cenným zdrojem pro všechny egyptology.
O největší výzkumy na pyramidách se zasloužili tři největší egyptologové
(z pohledu výzkumu pyramid). Jsou to: Karl Richard Lepsius, William Mathew Flinders Petrie a Francois Auguste Ferdinand Mariette. Němec, Angličan a Francouz.
K.R. Lepsius (1810-1884) je po objeviteli hieroglyfů Champollionovi považován za vůbec největší osobnost v dosavadních dějinách oboru egyptologie. Němec Lepsius se věnoval zejména struktuře Velké pyramidy.
S jeho názory o jádře pyramidy nesouhlasil W.M.F. Petrie (1853-1942) je zakladatelem moderní egyptské archeologie. Byl sice samoukem, ale to mu nebránilo houževnatě jít za svými cíly. Petrie zkoumal pyramidy v Gíze v letech 1881-82. V souladu se svým založením a stylem práce se ubytoval v jedné z nedalekých hrobek. Spal na hromadě písku. Ve Velké pyramidě začal pracovat až v podvečer, kdy ustal turistický ruch. V komorách a chodbách pyramidy bylo vedro, a tak pracoval svlečený do spodků. Petrie zkoumal i obě menší pyramidy, ale ze všeho nejvíce se věnoval své oblíbené Velké pyramidě.
Třetí z této trojice Mariette (1821-1881), neběhal po pyramidách ve spodkách, ale věnoval se spíše muzeinální činnosti. Založil Egyptskou památkovou péči a první Egyptské muzeum v Káhiře. Z jeho archeologické činnosti připomeňme jen objev zádušního chrámu u Rachefovy pyramidy.

2.3. Výzkumy 20. století
Ve 20. století končí období velkých archeologů a ke slovu se hlásí dobře organizované a zásobené týmy různých států. V letech 1909-1910 zkoumala německá expedice podrobně Rachefovu pyramidu. V letech 1906 až 1924 zkoumala Menkaureovu pyramidu spojená expedice Harvard University a Museum of Fine Arts v Bostonu. Menkaureova pyramida byla vůbec nejméně zkoumanou pyramidou v Gíze.
V první polovině 30.let byly objeveny sluneční bárky (mají symbolizovat každodenní faraonův pohyb po obloze) poblíž Rachefovy pyramidy. Sluneční bárky faraona Chufua byly nalezeny v roce 1954 egyptskými archeology Kamalem Malláchem a Zakim Iskandrem. Východní loď byla otevřena a rekonstruována. Druhá, západní jáma zatím zůstala neotevřena, byla pouze zkoumána japonskou archeologickou expedicí pomocí sondy s mikrokamerou.
Ve druhé polovině 80. let významně přispěli ke zkoumání Velké pyramidy francouzští architekti Jean-Patrice Dormiona a Gilles Goidin přesnými geofyzikálními měřeními vnitřní struktury jádra.
Na začátku let devadesátých se do zkoumání vnitřku Chufuovy pyramidy pustila japonsko-nizozemská expedice. Ta pustila minirobota s kamerou do jedné ze 4 větracích šachet nacházející se ve Velké pyramidě. Po několika desítkách metrů dospěl robot k žulovému zátarasu. Nikdo netuší co je ukryto za zátarasem. Nejčastější domněnky hovoří o komoře se sochou panovníka, ale co je opravdu ukryto za tím žulovým kamenem - to je zatím poslední hádanka, kterou si přichystali stavitelé Chufuovy pyramidy.
Na závěr je nutno zmínit historické úspěchy české archeologie, i když se nejedná o objevy v komplexu Gízy. Počátky české egyptologie spadají již do 19. století. Otcem české egyptologie byl František Lexa.
Největší slávu zažívá česká (resp. československá) egyptologie od 80. let 20.století např. 1982 - Ptahšepsesova hrobka, 1986 - Svatyně nožů v Abúsíru, 1998 - významný objev vezírovy hrobky naším nejvýznamnějším egyptologem posledních let - Miroslavem Vernerem. Více informací o české egyptologii se dá nelézt na webu Českého egyptologického ústavu při FFUK - http://www.ff.cuni.cz/win/~krejci/
3. FUNKCE PYRAMID V GÍZE
3.1. Historické funkce
Historických funkcí je hned několik. Snad nejznámější (a nejpravděpodobnější vezmeme li v úvahu, že se jedná o hrobku) je funkce pohřební. S největší pravděpodobností zde byli i faraoni pohřbeni. V žádné z Gízských pyramid se ovšem nenašel ani kousek záhrobní výbavy či mumie. To je voda na mlýn další skupině lidí kteří se zajímají o pyramidy - tzv. pyramidologové. Tady existuje otevřená nenávist mezi skutečnými egyptology a těmito pyramidology. Pyramidologové se zabývají pouze Velkou pyramidou. Čelním pyramidologem je John Taylor. Jeho názorem je to, že každá míra ve Velké pyramidě, každá orientace, úhel, stěna a výstupek má hluboký biblicko-symbolický význam. Podle něho je v pyramidě zašifrována minulost a budoucnost lidstva, války minulé i budoucí, katastrofy i úspěchy, stvoření i konec světa. Pyramidu měla dle Taylora postavit nějaká vyšší (technicky i duševně) civilizace, rovnající se bohům. Tuto funkci ovšem egyptologové odmítají, protože Taylor pracoval se špatnými údaji.
Pravou funkci i tajemství se rozhodl odhalit i populární záhadolog Erich von Däniken. Chufuova pyramida (dle něj) měla být obrovským akumulátorem energie. Svou teorii podepřel polohou pyramidy i některými jejími rozměry. Nicméně egyptologům se nelíbí ani tato teorie.
V poslední době se také čím dál více objevují teorie o tom, že pyramidy (zejména pak Velká) sloužily jako startovací rampa pro vesmírné koráby, jako obří kalendář či observatoř. Také se objevili spekulace okolo stáří. Dnes se všeobecně uvádí stáří okolo 4400 let. Sem tam problesknou zprávy bulvárním tiskem, že sfinga je až o 5000 let starší. Všechny tyto teorie však egyptologové pohotově vyvrací a uvádějí mýlenou veřejnost na správnou cestu.
Další zcela jasnou funkcí je ta, že pyramidy i sfinga sloužily jako ohromné skladiště stavebního materiálu. Z kamenných kvádrů pyramid je postaveno několik mešit v Káhiře a spousta pevností v okolí pyramid. Jako stavební materiál sloužily pyramidy ještě na začátku 19.století. Velká sfinga též sloužila jako vděčný terč dělových koulí osmanské i francouzské armády. Stopy po dělových koulích jsou patrné na tváři Velké sfingy ještě dnes.

3.2. Současné funkce
Nejdůležitější funkcí pyramid dnes (alespoň pro egyptskou vládu) je příjem z turistiky. Rok co rok se do Egypta vydávávají miliony a miliony turistů, aby mohli obdivovat krásy země na Nilu. Egypt patří mezi nejnavštěvovanější země světa a byl by jistě navštěvovanější, kdyby jeho pověst nekazili mnohé pumové útoky arabských extrémistů. Pyramidy také zaměstnávají obrovskou spoustu lidí. Od "kvalifikovaných" průvodců přes prodejce různých suvenýrů a tradičních egyptských jídel až po hordu kapesních zlodějů a žebráků. Egyptská vláda ovšem nedoporučuje využívat služeb místních průvodců, kterým se říká dragomani, jelikož jejich informace jsou velice často nepřesné a nepravdivé. Také doporučuje dávat drobný bakšiš žebrákům, protože se jich turista velice rychle a úspěšně zbaví.
Velké pyramidy v Gíze byly velice často využívány ve velké spoustě filmů. Nejen jako kulisa, ale i jako námět pro scénář. Pyramidy byly zdrojem inspirací velké spoustě spisovatelů, dramatiků i hudebníků.

4. BUDOUCNOST PYRAMIDV
GÍZE
Staré arabské přísloví praví : "Vše se bojí času, jen pyramidy se času vysmívají." Bohužel, v poslední době se pyramidy začínají bát času čím dál tím více. Stále stoupající přísun turistů působí památkářům obrovské problémy. Odborníci UNESCO spočítali, jaké obrovské množství vápence a pískovce odřou turisté z pyramid. Ale především : v Egyptě dramaticky stoupla hladina podzemních vod, které vzlínají do památek a rozrušují je.
Gíza je předměstím Káhiry. Ta má i s aglomerací něco přes 12 milionů obyvatel. Káhirský průmysl se spoustou starých aut a miliony turistů jdoucích do gízských pyramid, způsobují vážné poškození vnitřku i vnějšku pyramid. Proto se snaží vědecké týmy celého světa vykoumat, jak by se dalo pyramidám pomoci. Všichni vědí že tato pomoc bude finančně i technicky velice náročná. Několik plánů již sice existuje, ale jsou materiálně velice náročné. Jeden plán počítá s průhledným zastřešením celého komplexu pyramid v Gíze. Další plány jsou ovšem ještě více nerealistické a je velice nepravděpodobné, že by se na ně sehnalo i požadované množství peněz.
Je jasné, že první krok musí udělat egyptská vláda. Ta naštěstí vážnost situace pochopila a vjezd do areálu velkých pyramid povolila pouze autobusům. Soukromá auta zde nemají vůbec přístup. Turista se tedy může rozhodnout zda použije autobus nebo (a to je jistě dobrodružnější) si pronajme velblouda. Nicméně Egypt musí vynakládat na záchranu těchto divů starověkého světa stále větší úsilí a finančních prostředků pro budoucí generace lidstva. Nechybějí hlasy pesimistů, kteří na základě tempa eroze během posledních deseti let odhadují, že pyramidy budou do jednoho až dvou set let trvale poškozeny, ne-li fyzicky zničeny, pokud nebudou podniknuty další, rozsáhlé a nákladné akce na jejich záchranu. Pyramidy vzešly z lidské ruky, aby zajistily svým tvůrcům věčný život, a díky následkům lidské činnosti se teď začínají bát času.
Bude se kdy ještě čas bát pyramid ?

5. SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TECHNICKÝCH ÚDAJŮ PYRAMID V GÍZE
Chufuova pyramida:
délka strany - 230,38 m
výška - 146,50 m
sklon stěny 51°50'35"
délka vzestupné cesty - 825 m
Velká galerie - d. 47,85 m ;v. 8,48 - 8,75m ;sklon - 26°16'40"
Královnina komora - d. 5,76 m ; š. 5,23 m ; v. 6,26 m
Králova komora - d. 10,49 m ;š. 5,42 m ;v. 5,84 m

Rachefova pyramida:
strana základny - 215,25 m
výška - 143,50 m
sklon stěny - 53°10'
délka vzestupné cesty - 494,60 m


Menkaureova pyramida
strana základny 104,6 m
výška - 66,45 m
sklon stěny - 51°20"
délka vzestupné cesty - 608 m


( vzestupná cesta - dlážděná cesta od údolního zádušního chrámu ke vchodu pyramidy)
GRAF :

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama