Albert Einstein 2časť

24. dubna 2007 v 17:36 | hyena555 |  Známi ludia

Albert Einstein


Na počátku 20-tých let se však situace v Německu nevyvíjela pro Einsteina příliš růžově. Zprvu byla pro německé nacionalisty teorie relativity příspěvkem německého vědce, ale brzy se začaly množit neodborné ale politicky a nacionalisticky zabarvené útoky proti teorii i autorovi. Teorii nazývali nacionalisté Bolševickou fyzikou a dokonce vznikl spolek s cílem bojovat proti Einsteinovu vlivu. Svou roli ještě sehrála jeho antivojenská orientace a občasná politická angažovanost v tomto směru. Ochotně se zapojil r. 1922 do Komise intelektuální spolupráce, zřízené Společností národů. S její účinností byl však velmi nespokojen a r. 1923 z ní vystoupil.
Přesto bylo období 20-tých let pro Einsteina poměrně idylické a plné vědeckých a společenských aktivit. Teorii relativity chtěl rozvinout do unitární teorie pole, na které v té době intenzivně pracoval. Bydlel v 9-ti pokojovém bytě na Hakerlandstrasse 5 v domě svého obdivovatele. S ním zde bydlela žena Elsa se dvěma dcerami a Albertova matka až do své smrti v roce 1920. K jeho oblíbeným sportům patřil jachting.
V roce 1920 přednesl Einstein v Leidenu referát s názvem Éter a princip relativity. V obecné teorii relativity jde o metrické vlastnosti prostoru a proto má prostor fyzikální vlastnosti. Proto i prázdný prostor můžeme považovat za hmotu, kterou třeba nazveme éter. To vyvolalo odezvu v řadách jeho odpůrců, kteří říkali, že Einstein nejdříve éter ve speciální teorii zrušil a teď ho znovu zavádí. Není mu tedy co věřit. Einstein navázal v Leidenu mnoho osobních přátelství a často se tam vydával. Roku 1923 byl zde zvolen mimořádným profesorem.
Roku 1921 se vydal na cestu do Prahy. Měl přednášku ve vzdělávacím spolku Urania, kde mimo jiné zahrál na housle. Odtud pokračoval do Vídně. Zde přednesl přednášku v ohromném koncertním sále. V tomtéž roce podnikl i se svou ženou Elsou také cestu do Ameriky. Zde přednesl sérii přednášek, z nichž nejvýznamnější byly čtyři v Princetonu. Ty byly vydány a dlouho sloužily jako klasický výklad teorie relativity. Na cestě zpět se zastavil v Londýně. Přednesl přednášky v King's College, kde k němu zaujali posluchači zdrženlivý postoj. V roce 1922 odjel Einstein do Francie. Měl přednášku v College de France pro menší počet posluchačů a na Sorbonně. Ve Francouzské akademii nevystoupil, protože někteří členové ho nenáviděli. Celá návštěva byla prosycena nebezpečím provokace ze strany nacionalistických kruhů.
Na počátku roku 1922 odjel i s Elsou na naléhavé pozvání do Japonska. Po cestě lodí se zastavil v několika asijských městech a všude byl nadšeně přivítán. Stejně ho uvítalo celé Japonsko. Přednesl několik přednášek, které s překladem trvaly asi 4 hod. V té době byl zvolen do ruské akademie věd. Na cestě zpět se zastavil v Palestině. Zde požíval nejvyšší pocty. Vystoupil s několika přednáškami v Jeruzalémě, Tel Avivu a v jiných městech. Odtud se ještě zastavil ve Španělsku. Měl přednášku na Madridské univerzitě. Pak se vrátil do Berlína.
Roku 1923 obdržel v Goteborgu Nobelovu cenu. Protože proti teorii relativity se ozývalo stále více hlasů, udělili mu cenu za objevení zákona fotoelektrického efektu a za další práci v oboru teoretické fyziky. Udělení provázel i diplomatický incident, neboť jako zástupce státu, odkud laureát pochází, se ucházeli vyslanci Švýcarska a Německa. Einstein si ponechal švýcarské občanství a proto byla Švýcarsku dána přednost. Celou finanční částku poslal Einstein Milevě. V Goteborgu ještě přednesl přednášku před shromážděním skandinávských vědců. Nechyběl zde ani švédský král.
Roku 1928 odejel Einstein do Davosu přednášet nemocným studentům. Zde však u něho propukla srdeční nemoc a sám musel ulehnout na lůžko. Od té doby se uchyloval do ústraní. Roku 1929, když se přibližovaly jeho 50-tiny, rozhodla berlínská městská rada darovat mu domek. Celá věc ovšem dopadla velmi trapně, Einstein získal domek ve vesnici Caputh, ale nakonec ho musel sám zaplatit. Tam za ním často dojížděl jeho starší syn Hans-Albert. U mladšího syna se ale stále častěji projevovala patologická melancholie. Albert ho roku 1930 navštívil v Curychu. Když se dozvěděl, že nemoc nelze vyléčit, velmi ho to sklíčilo.
Roku 1930 působil jako hostující profesor na Kalifornské univerzitě v Pasadeně. Omezoval se spíše jen na pracovní setkání, i když těch formálních bylo mnoho a Einsteina dosti zatěžovaly. Na jaře roku 1931 opustil Ameriku, aby se ke konci roku opět vrátil. Zimu prožil v Kalifornii a na jaře roku 1932 se vrátil do Berlína. Situace v Německu ho donutila k další politické angažovanosti. V květnu odjel do Ženevy na konferenci o odzbrojení. Byl však z toho zklamán a sám cítil, že se vývoj v Evropě nedá již zvrátit. Koncem roku 1932 opustil Berlín a odjel do Pasadeny.
V době nástupu nacizmu byl Einstein stále častěji uváděn jako nebezpečný židovský vliv na vědu. Když se Hitler dostal k moci, byl už roku 1932 Einstein v Kalifornii. Rozhodl se proto do Německa nevracet. Na jaře 1933 se vrátil do Evropy a zůstal v Belgii poblíž Ostende, kde žil v utajení s vědomím vlády. Einstein byl v Německu veden jako ideový zločinec. Jeho zločinem byla teorie relativity. Na ochranu svých přátel se sám rozhodl vystoupit z Pruské akademie věd. Léto r. 1933 prožil v Belgii, ale v září odejel v utajení do Norfolku v Anglii. Zde v životě pod ochranou se v něm začal probouzet pocit hlubokého osamocení.
V roce 1930 byl založen v Americe za organizační pomoci Flexnera Institut pro vyšší výzkum (Institut for Advanced Study). V roce 1933, po té co Einstein už nevěřil, že se ještě do Berlína vrátí, rozhodl se v tomto institutu pracovat. Institut sídlil nejdříve v části Fine Hallu princetonské univerzity a později po roce 1940 měl vlastní budovu u Princetonu. Einstein zde neměl žádné pedagogické povinnosti a mohl se plně věnovat svému bádání. Tento stav se mu moc nezamlouval, nepovažoval bádání za plnohodnotný způsob obživy. Pracoval v malé skupince spolupracovníků, nejbližší mu byl jeho mladý asistent Leopold Infeld. V roce 1938 spolu vydali knihu Vývoj fyziky, která podávala populární vysvětlení teorie relativity.
V době princetonského pobytu patřil Einstein k nejpopulárnějším osobnostem mezi americkými vědci. Byl často oslovován americkou veřejností. Přesto se však často uchyloval do soukromí. Pracoval v té době na teoriích gravitačního pole a především na unitární teorii pole. Vývoj však v této teorii nikam nevedl. V soukromí Einstein cítil úzkost z toho, že ho opouštějí jeho blízcí.
Krátce po příjezdu do Princetonu odjela Elsa zpět do Evropy. V Paříži umírala její starší dcera Ilsa. V té době se stavěl jejich dům na Marcer-Street. Elsa pomáhala s jeho dokončováním, když se u ní projevila těžká porucha srdce a ledvin. Einstein jí věnoval velkou pozornost, pronajal pro ní krásný dům poblíž Montrealu. Elsa však v roce 1936 zemřela. Mezi Einsteinovými blízkými tak zůstala Elsina mladší dcera Margot a Helena Ducasová, která pak byla až do jeho smrti jeho sekretářkou. V roce 1939 za ním přijela jeho sestra Maja. Bylo na ní ovšem vidět její pomalé uhasínání.
2. srpna 1939 podepsal Einstein dopis pro presidenta Roosevelta, v němž upozorňuje na aktivity Němců v oblasti vývoje jaderné bomby. Nabádal ho, aby se Amerika v této oblasti také angažovala. Amerika se tak na konci války stala jadernou mocností. Když však bylo Německo poraženo, stala se problémem spíše americká vláda. Einstein odeslal Rooseveltovi další dopis, kde se snažil odvrátit hrozbu bombardování japonských měst. Dopis však zůstal nedoručený, neboť Roosevelt zemřel náhle 12. dubna 1945. Einstein cítil osobní zodpovědnost za celou jadernou tragédii, přemýšlel také nad rolí vědy jako celku v rozvoji naší civilizace.
13. dubna 1955 se Einstein cítil velmi špatně. Lékaři diagnostikovali anemisma aorty. Einstein odmítl operaci. 17. dubna se ještě setkal s Margot, která ležela ve stejné nemocnici s revmatismem, a se svým synem Hansem Albertem. Stěžoval si mu ještě na komplikace s vytvořením matematického aparátu pro unitární teorii pole. V noci si pak sestra všimla, že ve spánku těžce dýchá. Náhle pronesl Einstein několik německých slov a po chvíli zemřel. Bylo 1:25. Příčinou smrti bylo krvácení z aorty do břišní dutiny.
Einstein byl pohřben bez církevního obřadu a oficiálních ceremonií v přítomnosti jen několika nejbližších přátel. Popel byl rozptýlen do vzduchu.
Einsteinův život byl poznamenán osobním přístupem ke světu. Už v dětství byl spíše samotářský. Za celý život se nikdy nenechal vtáhnout do žádného nacionalistického šílenství. Chtěl prostor pro své bádání a nechtěl nikomu nic nařizovat ani se nechat do něčeho zatáhnout. Ve svém bádání se snažil o systematický přístup k poznání světa a jeho základního principu bez zbytečných zavádějících předpokladů. Jeho snaha, která vedla až k unitární teorii pole, měla za cíl vysvětlit celý svět takříkajíc pomocí jednoho zákona. Vypadá to, že svět je přece jenom trochu komplikovanější.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama