Atlantida

24. dubna 2007 v 17:29 | hyena555 |  Ostatné zaujímavosti

Bájná Atlantida

Tajemství Atlantidy

Existovala Atlantida nebo ne? Otázka, na kterou se zas a znovu snaží nejrůznější badatelé odpovědět, aby jim pak vědci jejich důkazy vyvraceli. Jedni věří a touží její pozůstatky nalézt, pro druhé jde jen o další z nesmyslů. Ať už patříte k těm prvním nebo k těm druhým, pokud se vydáte na vlastní pěst za hledáním pradávného kontinentu, budete muset začít u Platóna.

Platónova Atlantida
Jedinou písemnou zprávou o existenci Atlantidy jsou dva Platónovy spisy Tímaios a Kritias, které vznikly někdy kolem roku 260 př. n. l. V prvním z nich se Platón o Atlantidě jen zmiňuje, v druhém ji podrobně popisuje jako pradávnou a obrovskou říši s ideálním státním uspořádáním. Inspirací je mu přitom vyprávění mnohem staršího řeckého filozofa a zákonodárce Solóna, který se o Atlantidě dozvěděl při svých cestách do Egypta od tamních kněží.

Podle tohoto vyprávění byla Atlantida království, které se před více než 9000 lety nacházelo na velikém ostrově v oceánu západně od Herkulových sloupů (dnešního Gibraltaru). Byla to mocná civilizace s vyspělou kulturou i technologickými znalostmi a s velikým hlavním městem uspořádaným do soustředných kruhů. Byla tak silná, že její arogantní vládci se nakonec rozhodli zaútočit i na Řecko a tím si proti sobě postavili Bohy. Ti pak během jediného dne navždy smetli Atlantidu při ohromující katastrofě pod hladinu moře. Zbytek jsou legendy a nekonečná pátrání po zemi, která mohla, ale nemusela, skutečně existovat.

Kde leží Atlantida?
Míst, kde by mohla Atlantida ležet je celá řada. Podle Platónových popisů by její poloze odpovídaly např. dnešní Kanárské ostrovy, které jsou sopečného původu a kde kdysi žila dodnes nepříliš prozkoumaná záhadná civilizace Guančů. Rozloha Atlantidy je ale v Platónových spisech mnohem větší a spíš než o ostrov se jedná o veliký kontinent. Nic takového se ovšem v Atlantiku nepodařilo najít a geofyzikové to na základě svých znalostí rovnou odmítají. A tak, i když dnes civilizaci Guančů zkoumá na Kanárských ostrovech sám Thor Heyerdahl, hledají se stopy po Atlantidě jinde. Mnozí tvrdili, že se rozkládá v oblasti dnešních Bahamských ostrovů, jiní ji hledají na Sahaře, která leží západně od Egypta a kde dřív zdaleka nebyly tak nehostinné podmínky jako dnes. O tom svědčí řada archeologických nálezů a je možné, že Egypťané měli na mysli tuto rozlehlou oblast. Mohlo tu dokonce dojít i k mohutnému sopečnému výbuchu, který byl pravděpodobně tou katastrofou, která by byla schopná Atlantidu za jediný den zničit a utopit ve vlnách tsunami, ale zase to není ostrov.

Míst, kam byla Atlantida umisťována ve spisech badatelů je ještě víc. Jedna z teorií např. říká, že Atlantida se nacházela na území dnešní Antarktidy v dobách před posunutím pólů. Na ruku hraje této teorii fakt, že Antarktida je skutečně ohromný kontinent. V jejím ledu se může ukrývat cokoli a teoreticky je možné, aby se odtud přeživší králové Atlantidy přeplavili do všech koutů světa a ze zbytků své vyspělé říše začali budovat novou civilizaci. Podobnost legend o potopě, katastrofách a prapůvodní zemi, které najdeme v mnoha zemích světa, je nápadná a nahrává tomuto vysvětlení, dá se ale vysvětlit i prozaičtěji migrací. A navíc, do Antarktidy je to z Gibraltaru docela slušný kousek.

Mnoho míst, kde Atlantida mohla být, ale málo přesvědčivých důkazů. Přesto je na světě jedno místo, které, což připouští i sami vědci, inspirací Atlantidě mohlo být. Řecký ostrov Santorini.
Santorini - místo katastrofy
Platón je dodnes respektovanou autoritou. Při pátrání po Atlantidě si však musíme uvědomit povahu obou textů, které stvořil. Platón byl filozof a Tímaios a Kritias jsou dialogy mezi několika filozofy. Proto se mnozí přiklánějí k názoru, že Platónova Atlantida je jen modelem ideální společnosti, která sama sebe přivedla do zkázy svou arogancí. Inspirací této legendě přitom mohla být událost stará nikoli 9000 let (v té době většina z nás běhala po Zemi zabalená v kožešinách a lovila mamuty), ale pouhých 900 let (o tom, zda se sám Platón mohl upsat o jednu nulu se dodnes vedou spory). V té době, pravděpodobně v létě roku 1470 př. n. l. došlo uprostřed Středozemního moře k děsivé přírodní katastrofě, při níž se jeden z ostrovů mocné Mínoské civilizace otřásl ohlušujícím výbuchem vulkánu, po němž se rozpoutalo skutečné peklo. Dnes si ho jen stěží dokážeme představit, víme ale, že bylo silnější než výbuch tichomořské sopky Krakatoa v roce 1883. Tehdy zmizelo pod vodou celých 23 km2 pevniny. Výbuch bylo slyšet ještě o 4000 km daleko, sopečný popel padal z nebe o 2500 km dál a vlna vzniklá výbuchem měla 30 metrů na výšku. Smetla všechno co se jí postavilo do cesty a při katastrofě tehdy přišlo o život víc než 30 000 lidí.
Něco podobného se dělo i s dnešním ostrovem Santorini, který leží asi 130 km od Kréty. Santorini byl jedním z ostrovů Mínoské civilizace, jejíž počátky se kladou už někdy do roku 2000 př. n. l., podle některých odborníků dokonce už do roku 4000 př. n. l. Jednalo se o vyspělou civilizaci doby bronzové (neznali tedy železo, podobně jako ho podle Platóna neznali Atlantiďané), jejíž největším archeologickým pozůstatkem je palác v Knóssu na Krétě. Mínosové však na rozdíl od Platónových Atlantiďanů nebyli válečníci. Žili mírumilovně, nebyly po nich nalezeny téměř žádné zbraně (ani na malbách) a jejich kult se točil kolem býků stejně jako v některých egyptských legendách odkazujících k Atlantidě. Mínoská civilizace byla založena obchodně, měla kontakty s Egyptem a i když o ní mnoho nevíme, zdá se, že měla velmi blízko k ideálu Atlantidy. Přesto někdy kolem roku 1470 př. n. l. nečekaně zanikla.

Bylo to následkem výbuchu cca 1500 metrů vysoké sopky na ostrově Santorini. Když k němu došlo (je možné, že jich bylo i několik za sebou, přičemž poslední z nich byl nejhorší a ostrov doslova roztrhl), tuny žhavého popela zastínily Slunce a dopadly na zem, kde spálily veškerou vegetaci. Vnější slupka sopečného kuželu se propadla, vytvořila kráter a tlak masy vytvořil smrtící vlnu, která se prohnala od ostrova Santorini až na Krétu. Za sebou nechala jen dílo zkázy a trosky vyspělé civilizace, jejíž pozůstatky pak snadno dobyli Řeci a část z jejího umění převzali.O gigantických rozměrech katastrofy přitom není pochyb vrstva popela na ostrově Santorini je dodnes na některých místech 30- 40 metrů vysoká.

Teorie o ostrově Santorini jako racionálním jádru legendy o Atlantidě je jediná, na kterou jsou vědci nejen ochotni přistoupit, ale která zní skutečně logicky. Ledasco v ní souhlasí a je dost možné, že zbytek si Platón přimyslel. To, na čem ztroskotává, je ale poloha ostrova Santorini, která je přesně opačným směrem od Gibraltaru, než by Atlantida měla ležet. A tak zůstává záhada o velké ideální říši dosud nezodpovězenou otázkou. Pravdu se možná nikdy nedozvíme, ale od doby, co byla z prachu pouště vykopána legendární Trója, se zástupy snílků, dobrodruhů a badatelů zas a znovu pokoušejí v potu tváře a nad starými mapami najít stopu, která by je zavedla do ztracené říše z počátků lidských dějin. Ať už je skrytá hluboko na dně moří, v záplavách písků nebo jen v našich snech, Atlantida nás nepřestane lákat jako symbol vzestupu a pádu člověka.
Atlantida
Bohatou ostrovní říši Atlantidu obývali údajně ctnostní lidé, pyšnila se zlatými zdmi a stříbrnými chrámy, výletními zahradami a dostihovou dráhou. To všechno v hněvu zničil týž bůh, který ostrov kdysi stvořil. Příběh Atlantidy je dobře znám, avšak tajemstvím zůstává, kdy a kde tato dokonalá země existovala, nebylo-li to jen v lidské fantazii.
Už déle než dva tisíce let se v evropské civilizaci vypráví legenda o idylickém zlatém věku, jejž prožívali obyvatelé báječné bohatého kontinentu - dokud ho z povrchu zemského nesmetla náhlá katastrofa. Vzestup a pád Atlantidy, jak jej ve 4. století př. n.l. vylíčil řecký filozof Platon, inspiroval přibližně dvě tisícovky knih a mnoho lidí zasvětilo pátrání po tomto ostrově bezpočet let. Badatelé už vytipovali víc než čtyřicet míst, kde se legendární utopická říše mohla nacházet, avšak dosud schází jediný doklad, že vůbec existovala. V dialozích Timaios a Kritias ze 4. století pr. n. 1. poskytuje Platon první písemné svědectví o ostrovu "větším než Libye a Malá Asie" dohromady a lidech, kteří těží z jeho hojnosti. Když se prý na počátku rozdělovala země, dostal Atlantidu Poseidon, bůh moře a zemětřesení. Všichni Atlanťané vzešli z jeho manželství se smrtelnicí Kleito.Podle Platona se Atlantida nacházela za Héraklovými sloupy (dnešním Gibraltarským průlivem) a jako námořní velmoc ovládala Středomoří až po Egypt a Malou Asii. Měla značné přírodní bohatství i hojnost potravy. Před severními větry ji chránily vysoké hory, na loukách se pásla zvěř, také koně a sloni a pila z jezer a bystřin. Deseti krajům tohoto ostrovního ráje vládlo deset králů a jejich obyvatelé žili v naprostém souladu. "Pohrdali vším kromě ctnosti ... a málo se obírali myšlenkami na zlato a jiný majetek." Atlanťané nebyli jen ideálními občany, ale také vynikajícími jezdci a zručnými kormidelníky.Za čas jim ale přestaly stačit všechny ty hojné dary, jichž se jim dostalo, a pokusili se ovládnout svět. V rozhodující bitvě se s Atlantidou střetly jediné Athény a zvítězily. Poseidon obrátil svůj hněv proti ostrovu - kolem roku 9500 př. n. 1. Atlantidu postihla strašlivá katastrofa a země beze stop zmizela ve vlnách.Platon trval na tom, že tento příběh je pravdivý, a odvolával se na vyprávění, které před dvěma stoletími od kohosi slyšel athénský státník Solon a které posléze kolovalo v ústním podání. Máme-li vzestup a pád Atlantidy považovat za historickou skutečnost (přestože v pravdivost toho vyprávění nevěřil ani Platonův žák Aristoteles), je třeba najít odpověď na dvě otázky: kdy a kde Atlantida existovala.Nejstarší známá civilizace se vyvinula na území dnešního Iráku kolem roku 3500 př. n. l a žádný z dosud objevených pozůstatků prvních větších komunit nepochází z doby před rokem 7000 př. n. l. V roce 9500 př. n. l. také neexistoval athénský městský stát a nemohl tedy vést válku s Atlantidou. A konečné, koně Evropa poznala až v době bronzové (tedy kolem roku 3000 př. n. l.), přestože se o nich Platon ve svém podání často zmiňuje.Pokud jde o umístění Atlantidy, zásadní obtíž spočívá v tom, že Platon ji vytrvale klade za Héraklovy sloupy, což je v rozporu se současným bádáním, jež se zaměřilo jednak na řecký ostrov Théra (Santorin) a jednak na Tróju. V roce 1992 zveřejnil Eberhard Zangger, německý geoarcheolog (obor spojující archeologii se zkoumáním změn v krajině), v knize Příval z nebes výsledky svého desetiletého pátrání po skutečném umístění Atlantidy. Tvrdí, že Platonovu popisu atlantské lokality odpovídá Trója. Ta se nachází v Malé Asii na sever od planiny ležící při mořské úžině, je bičována ostrými severními větry a v její blízkosti tryskají horké a studené prameny. Přesvědčivěji Zangger argumentuje ve prospěch hypotézy, že pod názvem Héraklovy sloupy byl Gibraltarský průliv znám až kolem roku 500 př. n. l. Předtím se tak prý označovaly Dardanely, úžina oddělující Evropu od Asie a vedoucí do Černého moře. Pokud jde o Platonovo tvrzení, že se Atlantida (na rozdíl od Tróje) potopila do moře, Eberhard Zangger dovozuje, že kolem roku 1200 př. n. I. náhlé záplavy skutečně zalily níž položené části Tróje.Zanggerovy teorie je teprve třeba plně zhodnotit; než se tak stane, nejpravděpodobnějším kandidátem pro někdejší Atlantidu zůstává Théra. Existují totiž četné podobnosti mezi Platonovým popisem legendárního ostrova a archeologickými pozůstatky egejské civilizace doby bronzové (3000-1500 př. n. l). Průzkum thérského Akrotiri, který vede řecký archeolog profesor Marinatos, odhalil zbytky rozsáhlého města 7. doby bronzové, o němž se předpokládá, že bylo významným obchodním střediskem minojské civilizace. O tehdejší prosperitě ostrova Théry svědčí zdejší dvou i třípatrové domy, bohatě zdobené freskami. Kolem roku 1500 př. n. l. však ostrov postihla katastrofa - s velikou silou vybuchla místní sopka a značnou část ostrova pohltilo moře.Dataci 9000 let před Solonem, jak ve svém příběhu Atlantidy udává Platon, nevyhovuje Trója ani Théra. Podle jedné z teorií za to může prostý omyl - jedna nula navíc. Pokud by byl totiž Platon řekl 900 let před Solonem, časový údaj by přesně souhlasil pravé s výbuchem na Théře.Nejspíš nikdy nedokážeme s jistotou určit, zda Platon popisoval skutečnost či smyšlenku. Kdyby se ale podařilo mimo jakoukoli pochybnost prokázat, že se v dataci stala chyba a že označení Héraklovy sloupy se původně nevztahovalo ke Gibraltarskému průlivu, bylo by možno záhadu Atlantidy vyřešit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Myslíte si že Atlantída existovala ??

Ano
Nie

Komentáře

1 lubos lubos | 10. července 2007 v 23:00 | Reagovat

caw boris ked ces dake obrazky o atlantide alebo hieroglify napúis .lubos

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama