Čo sa skrýva na mesiaci (časť 2)

10. července 2007 v 2:20 | hyena555 |  UFO a cesty do vesmíru

ČO SA SKRÝVA NA MESIACI ??

Některá pozorování
1783 První (?) pozorování světel (?) na Měsíci. Byla to světlá skvrna pozorovaní W. Herschelem.
1787 W. Herschel pozoroval světlé body na tmavé části Měsíce. Považoval je za sopky.
1790 Podobné zářivé body pozoroval 1. října při zatmění Měsíce Nevil Maskelyne.
1794 H. P. Wilkins 7. března celkem pozoroval jasné světlo v tmavé části Měsíce. Světlo svítilo asi 15 minut.
1870 Pozorována jakási záře v kráteru Plato.
1867 V kráteru Birt pozoroval Elger objekt připomínající kříž.
1877 V kráteru Plato pozoroval dr. Klein svítící trojúhelník.
konec 19. St. (po roce 1869) V Mare Crisium byly pozorovány světelné signály, během tří let celkem na 2000 náležitě potvrzených pozorování světelných jevů vč. geometrických tvarů (kříže, trojúhelníky, kruhy aj. ), které potom najednou ustaly
začátek 20. st. W. H. Pickering pozoroval záři v kráteru Eratosthenes a opakovaně a často přelety nějakých částic přes tmavý měsíční disk, což považoval za tahy měsíčního hmyzu dobře si však vědom toho, že na Měsíci žádný život být nemůže.
V té době došlo i k mnohočetným pozorování různých světel v kráterech Aristarchos, Plato, Euxodus, Proclus aj. , k pozorování červeného světla (vyvěrajících plynů?) v kráterech Aristarchos a Kepler a zeleného světla (rovněž plyny?) na různých místech.
1931 Dne 17. června se na Měsíci objevily záblesky, které bylo možné pozorovat i bez dalekohledu.
1950 H. P. Wilkins pozoroval oválný a silně zářící předmět přelétávající nad měsíčním povrchem. O sedm týdnů později tentýž objekt na tomtéž místě pozoroval jiný astronom, dr. James Bartlett.
1955 Daniel Logue pozoroval . ledna na měsíčním povrchu půl hodiny jasné modré světlo.
Amatérský astronom K. E. MacCorkle 26. srpna pozoroval v zastíněné části Měsíce po dobu 35 vteřin jasné světlo či záři, která pomalu zhasínala
Americký amatérský astronom W. C. Lambert pozoroval 5. září dvě zřetelná světla pohybující se od pohoří Taurus k západnímu břehu Moře jasu.
1956 Robert Mills pozoroval 16. ledna na Měsíci bílé světlo, které se více než hodinu rozsvěcovalo a zase zhasínalo a přitom se barvilo do modra.
Mexický astronom Robert E. Curtis 28. Listopadu vyfotografoval na Měsíci v blízkosti kráteru Parryho několik mil velký světelný kříž. Stejné červené skvrny pozorovali později i Američané a to nedaleko kráteru Hérodotos.
1963 Japonský astronom J. Jamada se svědky pozoroval, že část kráteru Aristarchos se zabarvila do nachova, a to asi na půl hodiny.
1969 Jeden z astronautů Apolla 11 během televizního vysílání z Měsíce (šlo o přímý přenos) poukazoval na nějaké světlo, buď v kráteru nebo nad ním, a žádal vysvětlení. Dál však už jeho hlášení slyšet nebylo.
Na záznamu startu přistávacího modulu Apolla 12 dne 25. listopadu se v jednom z přelétávaných kráterů zamihotá jakési světýlko.
1971 James R. Booth, pracovník Goddard Space Center o letu Apolla 15 v dopise píše: "Během tohoto letu se skutečně událo něco, co lze současně nazvat jako zvláštní a nevysvětlitelné: Celá kazeta ALSEP, tedy soubor přístrojů, které jsou neustále v chodu a které se při každém letu Apolla zanechávají na Měswíci, najednou přestala vysílat. K našemu velkému překvapení reprodukovala záznamová kazeta SIM poté, co se astronauti vrátili na Zemi, jasné světelné signály nepříliš daleko od Hadleyovy oblasti, a to přesně ve stejnou dobu,. Kdy nastal výpadek telemetricých dat!" J. R. Booth si přál, aby jeho totožnost byla utajena, dnes však od této události uplynula dostatečně dlouhá doba, aby mohl jeho jméno být zveřejněno.
1972 Reiner Klemm z Pasova 25. dubna v oblasti kráteru Aristarchos vyfotografoval jakousi světelnou fontánu.
Astronaut Schmitt při letu Apolla 17 informoval Houston o záhadných záblescích. V přepisech těchto hlášeních se objevují věty jako: "Hej, prvně jsem viděl jasný blesk na měsíčním povrchu. Je to někde severně od Grimaldiho!" nebo "Poslyš, ty mi to nebudeš věřit. Jsem přesně na kraji Mare Orientale. Právě jsem se podíval dolů a viděl světelný signál." Dr. Farouk El Baz, spolupracovník NASA a geolog, potvrdil. Že Ken Mattingly z Apolla 16 a Ron Evans a Jack Schmitt z Apolla 17 pozorovali na západní straně Měsíce tři silné záblesky.
1985 Řecký amatérský astronom 23. Května vyfotografoval blesk na Měsíci trvající 0,8 sekundy. Nejprve to vypadalo jako vada filmu, ale analýza ukázala, že film byl skutečně něčím osvětlen.
Stopy na Měsíci
Brázdy připomínající říční koryta - Nachází se v kráteru Aristarchos v Oceánu bouří.
Dómy (Kupolovité vyvýšeniny) - Rovněž se nacházejí v kráteru Aristarchos.
Hradby- Nachází se na východním okraji Oceánu bouří, na místě přistání Luny 9 (1966). Jsou vidět na snímcích, které tato sonda pořídila - celkem šlo o čtyři panoramatické záběry. Přistání Luny 9 bylo prvním měkkým přistáním kosmické sondy na Měsíci.
Jáma pravoúhlá (Madlerův čtverec, Bartlett) - Záhadní "díra" (nebo vyvýšenina?) jasně patrná na jedné z mnoha měsíčních fotografií na jižním okraji Mare Frigoris, západně od kráteru Fontenelle. Asi vůbec poprvé byla zachycena na Schroterově kresbě z roku 1809, na fotografii této oblasti z roku 1863 však vidět není a nebyla nalezena ani později. Snad tedy šlo jen o optický klam. Na tomto místě je dnes zakreslováno pohoří Bartlett.
Most (O´Neillův most, Lunar Bridge) - Byl pozorován na západním okraji Mare Crisium, mezi výběžky jeho okrajového pohoří Promontorium Lavinium a Promontorium Olivium). Útvar je dlouhý asi 30 km, měl by se táhnout asi 1,5 km vysoko nad povrchem, jeho předpokládaná šířka činí 1250 m. Na povrch Měsíce vrhá stín. Kromě O´Neilla v roce 1953 most později pozoroval i spolupracovník NASA Farouk El Baz, O´Neillovo pozorování potvrdili také astronomové H. P. Wilkins, Patrick More a Gavrilov. Český astronom Josef Sadil však toto pozorování považuje jen za zrakový klam - optické spojení dvou menších kráterů a jejich stínů v této oblasti při upřeném pozorování.
Otisky - Astronaut Conrad (Apollo 12), neochotně v roce 1970 na tiskové konferenci v Bukurešti připustil, že na Měsíci narazili na jakési otisky, které by mohly být interpretovány i jako stopy cizích civilizací.
Otisky traktorových pásů I. - Neil Armstrong (Apollo 11) komentoval svůj výstup na měsíční povrchu v Moři klidu a kromě jiného řekl: "… asi na půl míle od nás, podle mého odhadu, jsou otisky, jako by je tam za sebou zanechaly řetězy pásového traktoru. "
Otisky traktorových pásů II. - Harrison Schmitt (Apollo 17) po přistání na Měsíci v oblasti Taurus - Littow hlásil: "Vidím tu nějaké stopy po vozidle a vycházejí rovnou z kráteru. " Místo přistání Apolla 17 však bylo krátery doslova poseté a je tedy těžko říct, který kráter měl Schmitt vlastně na mysli.
Otisky traktorových pásů III. - Na snímku sondy Lunar Orbiter č. 67-h-1135 jsou rozeznatelné stejně široké vzorkované stopy vzdáleně připomínající otisky pásového vozidla. Na jejich konci je jakýsi třpytivý objekt, který vrhá dlouhý stín.
Pahýl (Periskop) - Na fotografii pořízené sondou Lunar Orbiter 3 v roce 1967 je na jihozápadním okraji oblasti Sinus Medii vidět jakýsi objekt připomínající trosky či nějaký deformovaný sloup ve tvaru člověka s vypouklým břichem. Útvar by měl být odhadem vysoký nejméně 2,5 km.
Přímá zeď (Val, Straight Wall) - Táhne se přibližně mezi krátery Birt a Thembit jihovýchodně d kruhového pohoří Arzachel. Opakovaně byl fotografován na Lickově hvězdárně a kreslen H. P. Wilkinsem. Jeho délka se odhaduje asi na 150 m. Astronomové se domnívají, že to ve skutečnosti není žádná zeď, ale jen terénní zlom, kdy došlo k poklesu půdy na jedné straně "zdi" asi o 250 metrů.
Pyramidy I. - Po přistání v Moři klidu je pozorovala posádka Apolla 11. Jsou trojboké a snad i dokonce někde v NASA existují jejich fotografie.
Pyramidy II. - Ty pozorovali astronauti z posádky Apolla 14, opět nedaleko místa jeho přistání na Fra Mauro. Mělo by to být několik geometricky uspořádaných menších pyramid. I když NASA toto pozorování popírá, popis pyramid zazněl v konverzaci mezi astronauty a řídícím střediskem v Houstonu v přímém přenosu z tohoto letu.
Pyramidy III. - Na západním okraji Moře klidu je v roce 1966 vyfotografoval jeden z Lunar Orbiterů. Na fotografii jsou vidět dlouhé štíhlé stíny osmi jehlancovitých či kuželovitých předmětů rozmístěných na ploše cca 165 x 225 m. Nejvyšší jehlan by měl měřit asi 100 metrů.
Příkop - Pozoroval ho H. P. Wilkins v březnu 1955 v Mare Crisium a popsal ho jako dokonale rovný s kolmými stěnami a hladkým dnem.
"Ranvej" - Dlouhý pás široký asi 300 metrů táhnoucí se od trhliny v kráteru Piccolomini pozoroval 6. 5. 1954 profesor Frazer Thompson.
Sloup s pytli (s cibulemi) Měl by na výšku měřit asi 30 km, přičemž nápadné jsou na něj napojené pytlovité či cibulovité útvary. U kráteru Rost, resp. nad kráterem Schiller ho v roce 1985 pozoroval Felix A. Bach. O rok později, když tuto oblast pozoroval znovu, zjistil, že sloup se pootočil.
Trojúhelník (rovnoramenný) Útvar na fotografii z Lickovy observatoře v kráteru Ukert v oblasti Sinum Medii.
Věž Na jedné z fotografií ze sovětských měsíčních sond se tyčí jasně proti obzoru za Pahýlem. Její předpokládaná výška činí 12 km.
Základna Na fotografii kráterů Ukert, Manilius a Trienecker, kterou pořídila posádka Apolla 11 (č fotografie 4822) se objevil odraz odpovídající nějaké geometrické struktuře s lesklým povrchem. Snad by to mol být nějaký rám nebo konstrukce podpírající skleněné (?) panely. Při počítačovém zpracování snímku se objevila celá řada pevných objektů, které se tyčí 3 km nad měsíčním povrchem a jsou propojeny do jakéhosi roštu. Jeden z objektů, tzv. Zámek, se skládá z pravidelných konstrukčních prvků, vznáší se kilometry nad povrchem Měsíce a vypadá jako součást celé této struktury. Negativy příslušných snímků se v NASA ztratily, nově pořízené a NASA dodané fotografie již žádné anomálie nevykazují.
Zdi Byly v roce 1915 pozorovány na různých místech, rovné i zakřivené.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Veríte v UFO ??

Ano
Nie

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama