Druhá svetová vojna (4 časť)

4. července 2007 v 10:38 | hyena555 |  Svetová vojna

DRUHÁ SVETOVÁ VOJNA


Politická závěť
Adolfa Hitlera z 29. dubna 1945
První díl
Od doby, kdy jsem v roce 1914 jako dobrovolník nasadil své skromné síly ve světové válce, která byla říši vnucena, uběhlo více než třicet let.
V těchto třech desetiletích mi byly pohnutkou při veškerém myšlení, jednání a žití láska a věrnost mému národu. Daly mi sílu vyjádřit nejtěžší rozhodnutí, před jaké doposud ještě žádný smrtelník nebyl postaven. Můj čas, moje pracovní úsilí a moje zdraví jsem v těchto třech desetiletích vyčerpal.
Není pravda, že jsem já nebo kdokoli jiný v Německu chtěl v roce 1939 válku. Byla chtěna a podněcována výhradně oněmi státníky, kteří buď byli židovského původu nebo pro židovské zájmy pracovali. Učinil jsem přespříliš nabídek na omezení zbrojení, které potomstvo nebude schopno do konce věků zapřít, než aby na mně mohla být svalena zodpovědnost za vypuknutí války. Nikdy jsem si nepřál, aby po první neblahé světové válce vypukla druhá proti Anglii a dokonce i proti Americe. Přejdou staletí, ale z ruin našich měst a uměleckých památek se obnoví nenávist posledního zbytku zodpovědného národa proti tomu, komu vděčíme za vše: Mezinárodnímu židovstvu a jeho pomocníkům!
Ještě tři dny před vypuknutím německo-polské války jsem navrhl britskému velvyslanci v Londýně řešení - podobné tomu v případě oblasti Sárska pod mezinárodní kontrolou. Ani tato nabídka nemůže být zapřena. To bylo zavrženo, neboť rozhodující kruhy anglické politiky si válku přály, částečně kvůli očekávaným obchodům, částečně poháněny propagandou, kterou provádělo mezinárodní židovstvo.
Nemám žádné pochyby, že - pokud národy Evropy budou na tyto finanční pikle pohlížet jako na balíky akcií, pak také budou ony národy volány k zodpovědnosti - tím vlastním viníkem bude: Židovstvo! Nenechal jsem nikoho na pochybách, že tentokrát nejen, že budou vyhladověny děti Evropanů z árijských národů, nejen, že miliony dospělých mužů naleznou smrt, a nejen, že statisíce žen a dětí shoří při bombardování ve městech, aniž by vlastní viník, třebas i humánními prostředky, za svou vinu pykal.
Po šestiletém boji, který přes všechny nezdary jednou vstoupí do historie jako nejslavnější a nejstatečnější vyjádření životní vůle jednoho národa, nemohu se odloučit od města, které je hlavním městem říše. Protože sil je málo na to, aby mohly za této situace dále čelit nepřátelskému náporu, vlastní odpor je taktéž pozvolna znehodnocen zaslepenými a bezcharakterními mizery, chtěl bych se o svůj osud podělit s oním milionem druhých, tím že ve městě zůstanu. Kromě toho nechci padnout do rukou nepřátelům, kteří potřebují k obveselení poštvaných mas novou, Židy naaranžovanou podívanou.
Proto jsem se rozhodl zůstat v Berlíně a tam z vlastní vůle zvolit smrt, když vím, že samotné místo vůdce a kancléře nemůže být udrženo. Zemřu s radostným srdcem vzhledem k vědomí neskonalých činů a výkonů našich vojáků na frontě, našich žen doma, výkonů našich rolníků a dělníků a v dějinách jedinečného nasazení naší mládeže, která nese moje jméno.
To, že vám všem z celého srdce vyslovuji dík, je stejně tak samozřejmé, jako mé přání, abyste proto za žádných okolností nevzdali boj, neboť úplně stejně jako kdekoli, jej povedete proti nepřátelům vlasti, věrni víře velkého Clausewitze. Z oběti našich vojáků a z mé vlastní sounáležitosti s vámi až k smrti, vzejde tak jako tak z německé historie sémě zářného znovuzrození nacionálně socialistického hnutí a tím uskutečnění opravdové národní pospolitosti.
Mnoho nejstatečnějších mužů a žen se rozhodlo spojit svůj život do posledního okamžiku se mnou. Požádal jsem je a konečně i přikázal, aby to nedělali, ale aby se zúčastnili dalšího boje národa. Vůdce armád, námořnictva a letectva prosím, aby krajními prostředky posílili ducha odporu našich vojáků v nacionálně socialistickém smyslu, se zvláštním poukazem na to, že i já sám, jako zakladatel a tvůrce tohoto hnutí, jsem upřednostnil smrt před zbabělým odstoupením nebo dokonce kapitulací.
Patří jednou ke cti německého důstojníka - tak jako v případě našeho námořnictva - že je předání krajiny nebo města nemožné a že především velitelé jdou zářným příkladem v čele v nejvěrnějším plnění povinností až do smrti.
Druhý díl
Vylučuji před svou smrtí ze strany dřívějšího říšského maršála Hermanna Göringa a odebírám mu všechna práva, které vyvstávají z výnosu z 29. června 1941 jakož i mého prohlášení v Říšském sněmu z 1. září 1939. Na jeho místo jmenuji velkoadmirála Dönitze říšským prezidentem a nejvyšším velitelem wehrmachtu.
Vylučuji před svou smrtí ze strany a ze všech státních úřadů dřívějšího říšského vůdce SS říšského ministra vnitra Heinricha Himmlera. Na jeho místo jmenuji župního hejtmana Karla Hankeho říšským vůdcem SS a šéfem Německé policie a župního hejtmana Paula Gieslera říšským ministrem vnitra.
Göring a Himmler přivodili svým tajným vyjednáváním s nepřítelem, které se konalo bez mého vědomí a proti mé vůli, jakož i protizákonným pokusem strhnout na sebe moc ve státě, zemi a celému národu nedozírné následky, zcela bezohledně, nevěrně k mé osobě.
Abych dal německému národu vládu složenou z čestných mužů, kteří splní své závazky pokračovat všemi prostředky ve válce, jmenuji jako vůdce národa následující členy nového kabinetu:
Říšský prezident: Dönitz
Říšský kancléř: Dr. Goebbels
Stranický ministr: Bormann
Ministr zahraničí: Seiß-Inquart
Ministr vnitra: župní hejtman Giesler
Ministr války: Dönitz
Vrchní velitel pozemních vojsk: Schörner
Vrchní velitel válečného námořnictva: Dönitz
Vrchní velitel letectva: Greim
Říšský vůdce SS a šéfem Německé policie: župní hejtman Hanke
Hospodářství: Funk
Zemědělství: Backe
Spravedlnost: Thierack
Kultura: Dr. Scheel
Propaganda: Dr. Naumann
Finance: Schwerin-Crossigk
Práce: Dr. Haupfaer
Zbrojení: Saur
Velitel Německé pracovní fronty a člen říšského kabinetu: říšský ministr Dr. Ley
Ačkoli se značné množství mužů, jako Martin Bormann, Dr. Goebbels a jiní, včetně jejich manželek, ze svobodné vůle nalézali u mne a za žádných okolností nechtěli opustit hlavní město říše, ale byli připraveni zde se mnou zemřít, musím je požádat, aby byli poslušní výzvy a v tomto případě kladli zájem národa nad vlastní pocity. Budou mi po smrti jako druzi stát svou prací a svou věrností tak blízko, jak doufám, že můj duch bude nad nimi dlít a stále je provázet. Ať jsou tvrdí, ale nikdy nespravedliví, ať především nikdy nepovýší strach na rádce svého jednání a kladou čest národa nade vše, co je na Zemi. Ať jsou si konečně vědomi, že náš úkol, výstavba nacionálně socialistického státu, představuje práci pro nadcházející staletí - úkol, který jednoho každého zavazuje sloužit společnému zájmu a své vlastní výhody oproti tomu nechat stranou. Od všech Němců, všech nacionálních socialistů, mužů i žen a všech vojáků vyžaduji, aby byli až do smrti poslušní a věrní nové vládě a jejímu předsedovi.
Především zavazuji vůdce národa a osazenstvo k úzkostnému dodržování rasových zákonů a nemilosrdnému odporu proti světovým travičům všech národů - světovému židovstvu.
V Berlíně, 29. dubna 1945, 4.00 hodin.
podepsán A. Hitler
Svědci: Dr. Joseph Goebbels, Martin Bormann, Wilhelm Burgdorf, Hans Krebs
Úřední německé sdělení z 1. května 1945 o Hitlerově smrti (hlášení rozhlasu):
"Z vůdcova vrchního velitelství je hlášeno, že náš Vůdce Adolf Hitler padl za Německo dnes odpoledne ve svém velitelském stanovišti v říšském kancléřství, bojujíc do posledního dechu proti bolševismu. 30. dubna jmenoval Vůdce svým nástupcem velkoadmirála Dönitze."
( *20.4.1889 …30.4.1945 )
Adolf Hitler se narodil v Rakouském městečku Branau v rodině celního úředníka. Navštěvoval nižší reálné gymnázium v Linci , ale ve škole si vedl špatně,zklamal ve všech svých uměleckých ambicích. Žil ve Vídeňských noclehárnách kde se živil výrobou a prodejem pohlednic. V roce 1913 se přestěhoval do hlavního města Bavorska-Mnichova.
Když vypukla 1. Světová Válka ,vstoupil jako dobrovolník do armády . Ve válce byl vyznamenán železným křížem za statečnost.Kapitulace Německa pro něj znamenala velkou ránu, brzy sám sebe přesvědčil, že armáda nebyla poražena ,ale zrazena Židy,socialisty,komunisty,a dalšími zbabělými protivlasteneckými skupinami.
Po válce se vrátil do Mnichova a vstoupil (jako sedmý člen)do Německé dělnické strany (DAP).Spojil se s některými muži,jejichž jména se později stala smutně prosnulá:
Röhnem, Hessem, Luddendorfem a Goebblesem. Roku 1921 inicioval změnu názvu na NSDAP.
Převzal mnoho názorů od italského fašistického vůdce Benita Mussoliniho. Roku 1923 se v Mnichově pokusil o převrat (puč)po nezdaru byl zatčen ,odsouzen a vězněn.Ve vězení napsal knihu MEIN KAMPF (můj boj) ve které vyjadřuje své politické názory na "podřadné" rasy a národy.
V roce 1926 založil osobní policii SS.
V létě 1932 získala NSDAP ve volbách 37,4% hlasů.
31.1.1933 byl Hitler jmenován říšským kancléřem ,ale nacisté získali jen několik dalších míst ve vládě.V boji za samovládu použil Hitler všechny prostředky-likvidoval své politické protivníky (požár říšského sněmu v roce 1933) a zbavil se vůdců SA Protože se v SA šířily kritické názory na vývoj nacistického hnutí, bylo její vedení likvidováno v noci dlouhých nožů 30. 6. 1934.Toho dne dal Hitler příkaz jednotkám SS k zavraždění vedení SA, ale zavražděni byli i generálové K. von Schleicher, G. von Kahr, G. Strasser aj. Oficiálně Hitler ohlásil smrt 77 lidí; odhaduje se, že jich bylo nejméně 200.
Po Hindenburgově smrti v roce 1934 vyhlásil konec republiky a začal budovat 3.říši. Sám se prohlásil za vůdce národa a velitele armády.
Národně socialistická německá dělnická strana,
vývoj členské základny NSDAP
Rok Počet členů
1925 27 000
1927 70 000
1928 108 000
1929 178 000
1930 250 000
1931 800 000
1932 1 300 000
1933 4 000 000
1939 8 000 000
Od roku 1935 se součástí německého právního řádu staly "norimberské zákony"=rasistické zákony nacistického Německa o: "říšském státním občanství a o ochraně německé krve a německé cti" . Ty propůjčily právní podklad k zabavování majetku židům, romům i slovanům.Později umísťování do ghett(Terezín) a v konečné fázi deportaci do koncentračních táborů (např.Osvětim)kde byli tito lidé zabíjeni po statisících v plynových komorách.
Budoval systém jedné strany ,vševládný policejní režim,v zahraniční politice postupně,v podstatě bez odporu, revidoval versailleskou mírovou smlouvu(obnova branné moci 1935,obsazení Porýní 1936,rozbití ČSR 1938-39)v létě uzavřel dvě smlouvy se SSSR a 1.září 1939 napadl Polskocož vyvolalo rozpoutání 2.světové války z počátku měl velké úspěchy (obsadil skoro celou Evropu),ale na přelomu 1942-43 v bitvě u Stalingradu došlo ke zlomu.
Na konci války po vpádu sovětské armády do Berlína se společně se svou manželkou Evou Braunovou ukryl do podzemního krytu kde 30.4.1945 spáchali sebevraždu pomocí kyanidu a střely do hlavy.
Sovětská armáda našla jeho tělo o dva dny později ,spálila a rozprášila nad německými močály.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Carodej Carodej | Web | 8. července 2007 v 13:51 | Reagovat

Mas to tu dobre no az na niektore veci a podla mna  sa niektore pesnicky nehodia ku niektorym clankom a mohol by si tu dat nieco o carodejnicte rytualy atd skus na www.magienoci.blog.cz

;-)

2 stanislav stanislav | Web | 10. července 2007 v 5:06 | Reagovat

měl jsem vůli to tu slousknout, ale to blikání hvězdiček, při tom to fakt nejde...

3 hyena555 hyena555 | E-mail | Web | 10. července 2007 v 13:17 | Reagovat

njn ja viem :ˇ) ..... newiem ako to j lebo niekrdy blikaju a niekedy nie.... ja by som si dla najradšej neake hviezdy obycajne.... ale este som nenasiel :ˇ)

4 lalane lalane | 28. července 2007 v 21:45 | Reagovat

zaujimave,ale to pozadie tmave a male pismena, mensi bolehlav ;o)a co sa tyka hudby, neviem ako ostatnym, ale mne branila vnimat text. Inak je to fajn

5 hyena555 hyena555 | E-mail | Web | 29. července 2007 v 22:09 | Reagovat

lalane... ta hudba sa da vypnut... :ˇ)

6 marcel marcel | 6. srpna 2007 v 16:09 | Reagovat

jo dobre celkom vyriesene a super je to ze si tam dal aj menaa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama